Cesta k diatretě

Jmenuji se Silvie Stříbrná a v letech 1991 - 1995 jsem studovala na Střední umělecko-průmyslové škole sklářské v Železném Brodě obor Rytí skla.

Základem oboru rytí skla je zde tzv. mědirytina - tedy že děkor do skla je vyrýván měděnými kotoučky v kombinaci s volným brusivem (tzv. smirek - resp. syntetický karborundový prášek) rozmíchaným v petroleji do podoby husté suspenze. Měděné kotoučky mají tu výhodu, že se snadno upravuje jejich profil - používají se tedy na rytí různých ornamentálních, ale hlavně figurálních dekorů, portrétů, zvířat, rostlin - květin apod. Pro hlubší místa se používají kotoučky karborundové, příp. elektritové (korund), zpravidla chlazené petrolejem. V průběhu mého studia byly dva stroje na dílně předělány na chlazení vodou - tedy použití karborundových a elektritových kotoučků s přívodem vody - výsledkem je větší odběr skla.

Zpočátku mé rytiny byly jemné, ale postupně se mi čím dál více líbilo vytvářet výraznější reliéf - nejen pro oko, ale i pro hmatový zážitek. Velmi mne zaujala pozitivní rytina (u negativní je dekor hlouben, u pozitivní je především hloubeno okolí a dekor jakoby vystupuje plasticky z povrchu). Při jedné příležitosti se mi povedlo prorýt se skrz - takže vznikl další moment - práce s otvory, později i záměrně propískovávanými.

A od pozitivní rytiny byl už jen krůček k technice vasa diatreta. O této technice, tedy dochovaných exemplářích, jsem se dozvěděla při studiu. A díky poznámce jednoho z profesorů, že je to téměř nemožné i dnes udělat, uzrálo odhodlání, že do konce studia to dokážu.

Povedlo se !!! Jedna z mých maturitních prací již obsahovala podrytí, tedy základní princip techniky vasa diatreta.

Je to moje diatreta č. 1.

Po studiu jsem se věnovala dalším oborům, které mne zajímaly, a rytí skla zůstalo krásným koníčkem.

Díky tomu vznikla moje diatreta č. 2 - modrá baňka s vlastním návrhem dekoru.

A jak šel čas, touha dosáhnout na mistrovství mistrů diatretarii ze 3. a 4. stol. vedlo k diaktertě č. 3 - malé křišťálové.

Dalším krokem je kompletní dekor - tedy má současná práce - replika Mnichovské diatrety s nápisem BIBE MULTIS ANNIS. Toto je 4. diatreta, první, která je k mání případnému zájemci - kupci.

Doposud jsem pracovala ve skle, jako mí římští předchůdci. Mne to však táhne dál - uplatnit tuto techniku v kameni (křišťál, růženín, záhněda, achát apod.) - v duchu řezáčů kamene (skvosty jsou známé už z dob Římanů - řezáči gem, noveji pak z dob Rudolfa II.). Jednou z inspirací je pro mne tzv. Rubensova váza zhruba ze 4. stol. n. l. (Rubens vase - nyní v British museum, Londýn).